- Kočičí důvěra

Náhlá agresivita

16. dubna 2011 v 18:54
Taky vás vaše kočka při hlazení někdy zničehonic škrábne? Nejprve jen přede a užívá si hlazení, pak však náhle vytáhne drápky. Když s hlazením nepřestanete, dokonce vás kousne. Jak si lze vysvětlit takovou náhlou agresivitu?

Z kočičího pohledu se vaše kočka chová zcela pochopitelně a nikoli agresivně. Nejprve si hlazení užívá, ale když se dostanete k místu, kde jí to není příjemné, případně změníte tempo nebo monotónně už moc dlouho hladíte stále na stejném místě, může jí to být nepříjemné.
Zkusme si to představit na vlastní kůži: buď nás někdo bude zcela vědomě a láskyplně hladit, nebo bude zdánlivě dělat totéž, ale nesoustředěně, roztržitě, zkrátka mimochodem, v myšlenkách se bude zabývat něčím úplně jiným. Zatímco v prvním případě si to absolutně užijeme, ve druhém nám to bude spíše nepříjemné, takže dost možná odstrčíme jeho ruku nebo ho vyzveme, aby přestal. Kočka ovšem mluvit nedokáže, a tak nám to musí dát najevo jinak:
většinou začne švihat ocasem a sklopí uši, ale když to nepomůže, musí se vyjádřit důrazněji, a tak vytáhne drápky či vás dokonce kousne. Nejedná se však o skutečnou agresi, jen o tzv. agresi na hlazení, což je vlastně jen forma komunikace.

Kočičí důvěra

5. března 2011 v 22:36
Mnohdy trvá dlouhé týdny až měsíce, než se vytvoří skutečné pouto mezi člověkem a kočkou. Přichází to postupně a vyžaduje to značnou dávku trpělivosti a často i pevných nervů. Ale kočičí láska jistě stojí za to! Ovšem pozor, dlouhé měsíce budujete kočkolidský vztah, krůček po krůčku vytváříte důvěrné pouto a pak se jednou neudržíte a selžete. Nemusí se jednat o "velké věci". Stačí, abyste zrovna měli špatný den, kočka udělá "něco jinak" a vy vypěníte. A můžete začít znovu, ovšem již značně bez záruky.
NIKDY, ALE SKUTEČNĚ NIKDY, NETRESTEJTE KOČKU ZA SVÉ ŠPATNÉ NÁLADY. VY ZA CHVÍLI ZAPOMENETE, KOČKA NIKOLIV.
Máte zrovna špatný den, mrzutě popíjíte kávu a přemýšlíte...vaše kočka do vás drcne hlavou jako jindy a zapříčiní tak poskvrnu ubrusu, což je ve vašem rozpoložení důvod se rozčílit. Zkuste to ustát! Vaše kočka vám přišla poděkovat za vaši společnost a povzbudit vás, jak je zvyklá. Místo očekávaného pohlazení však tentokrát sklidí váš hněv. Kočka nepochopí, že vám jde o textilii. Vnímá jen vaši mrzutost a vaši reakci si vysvětlí jako "trest za vyznání lásky". Odtud je jenom krůček ke ztrátě důvěry a to přece nechcete.

Rozhodně bychom se neměli snažit do kočičích nálad a rytmů zasahovat. Není nic horšího než vnucovat kočce, co by právě měla dělat.
NÁSILNÉ TAHÁNÍ, SNAHA O VYNUCOVÁNÍ LEŽENÍ NA KLÍNĚ, MAZLENÍ "TEĎ A TADY" DOKÁŽE KOČCE KONTAKT SE SVÝM ČLOVĚKEM ZNECHUTIT.
Mnohem lépe uděláme, pokud s kočkou budeme klidně mluvit vyrovnaným tónem, aby věděla, že je vše v pořádku. Pak nebude dlouho trvat, a dočkáte se i jejího zájmu o "kočkohrátky".

Vůbec komunikace s vaší kočkou je důležitá pro vznik důvěry. Pokud člověk se svou kočkou hovoří, získává kočka z toku řeči přibližně stejné informace, jaké dostává miminko, když na něj hovoří matka, mazlí se s ním a láskyplně se na něj dívá a usmívá. Kočky chápou náladu a duševní stavy svého člověka na základě jejich řeči těla a intonace. Kočce i člověku společné povídání přináší nesmírný emocionální prospěch. My lidé také chápeme řeč těla a zvuků koček a příslušně si ji vykládáme. Stejně chápeme i podstatné emoce dvou lidí, kteří se baví v pro nás cizím jazyce. Sice nerozumíme skutečnému obsahu jejich rozhovoru, ale přesto instinktivně víme, zda jsou například veselí nebo smutní. Pozitivní, přátelský tón řeči člověka může kočce pomoci získat větší sebedůvěru, zbavit se nežádoucího chování a lépe se socializovat. Hovor patří ke hře, mazlení a dokonce i k péči o srst. Mluvení prohlubuje vztah, důvěru a emocionální blízkost mezi kočkou a člověkem.
NEZAPOMÍNEJTE, ŽE KOČKA SDÍLÍ VÁŠ RODINNÝ ŽIVOT A ŽE VNÍMÁ DOMÁCÍ ATMOSFÉRU VÍCE, NEŽ SE ZDÁ!
Když je doma něco v nepořádku, vycítí to v samotných prvopočátcích. I to je důvod proč mít kočku: budete se snažit vytvářet příznivou rodinnou atmosféru, v dnešní době tolik potřebnou!

Kdo si chce ochočit divokou a málo socializovanou kočku, neměl by jí především vnucovat žádné doteky. Samotný hlas stačí na to, aby si kočka pomalu zvykala na člověka a budovala důvěru. Když nevíte, co máte kočce všechno vyprávět, můžete jí třeba předčítat ze svého oblíbeného románu nebo se klidně vypovídat z toho, co vás tíží na duši. Důležité je jen, aby byl váš tón pozitivní a přátelský. Jakmile si kočka zvykne na hlas a je jí příjemný, bude pozorně naslouchat a už také nebude uhýbat před zrakovým kontaktem!
 
 

Reklama