DEWEY - KOCOUR Z KNIHOVNY, KTERÝ OKOUZLIL CELÝ SVĚT

13. února 2010 v 22:13 |  - Literatura o kočkách
JEDNO CHLADNÉ ZIMNÍ RÁNO JDE VICKI, VEDOUCÍ MALÉ IOWSKÉ KNIHOVNY, VYBRAT ZE SCHRÁNKY VRÁCENÉ KNIHY A OBJEVÍ V NÍ DROBOUČKÉ, NA KOST PROMRZLÉ KOTĚ, KTERÉ TAM NĚKDO PŘEDEŠLOU NOC VHODIL. VYTÁHNE ZUBOŽENÉ ZVÍŘÁTKO Z HROMADY TĚŽKÝCH SVAZKŮ, A JAKMILE SE JÍ SCHOULÍ DO NÁRUČE, JE ROZHODNUTO. KOCOUREK POJMENOVANÝ DEWEY SE STANE TRVALÝM INVENTÁŘEM KNIHOVNY.

Další úžasná kniha, kterou by si žádný milovník koček neměl nechat ujít, tím spíše, že jde o příběh skutečný!
Vicki Myronová, která jej prožila a napsala, jím dokazuje, že pocit sounáležitosti mezi lidmi ani laskavost v dnešním bláznivém světě kupodivu dosud nevymřely.
Dewey celých devatenáct let rozdával radost svým nadšením, laskavostí, skromností a především svým šestým smyslem, díky němuž uměl přesně odhadnout, kdo ho v danou chvíli nejvíc potřebuje. Jeho sláva se postupně šířila od města k městu a nakonec pronikla do celého světa. Z Deweyho se vyklubal víc než pouhý roztomilý zvířecí kamarád - pro obyvatele farmářského městečka se stal zdrojem pýchy a hrdosti. Když v roce 2006 zemřel, oplakávaly ho doslova tisíce lidí. Jeho osud zaujal natolik, že se chystá i filmová verze.

Podívejte se na Deweyho stránky na: http://www.deweyreadmorebooks.com/deweyvideos.php
a uvěříte!

Malá ukázka z knihy:
"Dewey nebyl pozoruhodný tím, že by něco zvláštního dělal, byl pozoruhodný zkrátka tím, že byl jedinečný. Byl jako jeden z těch zdánlivě obyčejných lidí, kteří ve chvíli, kdy je lépe poznáte, začnou vyčnívat z davu. Prodavači. Bankovní úředníci. Automechanici. Matky. Svět si většinou všímá spíš těch, kteří jsou něčím zvláštní, těch, kdo se hlučně hlásí o své místo na slunci, těch bohatých a prospěchářských, a nikoli těch, kdo dělají obyčejné věci neobyčejně dobře. Dewey působil na lidi den po dni a získával si jednoho po druhém. Nikdy nikoho nevynechal, ani ničí náklonnost nebral jako samozřejmost. Dewey nebyl pouze kočička, kterou by si lidé sem tam letmo pohladili a usmáli se nad jejími kousky. Každý, opravdu KAŽDÝ návštěvník knihovny měl pocit, že jeho vztah s Deweym je něčím zvláštní. Díky Deweymu měl každý z nich pocit výjimečnosti.
Mnoho lidí nás prosilo, abychom na uctění Deweyho památky uspořádali zvláštní smuteční obřad. Já ani moji kolegové jsme do ničeho takového neměli moc chuť, ale něco jsme podniknout museli. A tak se jednoho chladného sobotního odpoledne v polovině prosince sešli Deweyho obdivovatelé v knihovně, aby si naposled (alespoň oficiálně) zavzpomínali na přítele, který tak ovlivnil jejich životy. Akci natáčely štáby místních televizních novin. Byl to hezký nápad, ale ty kamery tam působily tak nějak rušivě. Tohle byly soukromé vzpomínky probírané mezi přáteli. Také jsme si uvědomili, že pouhými slovy to, co jsme k Deweymu cítili a cítíme, vyjádřit nedokážeme. Nedalo se nijak snadno vysvětlit, v čem byl tak jedinečný. Svět kolem nás se zastavil. Nakonec jedna místní učitelka podotkla: Lidé říkají, no to je toho, vždyť to byla jen kočka. Jenže v tom se právě mýlí. Dewey byl daleko víc.
A my ostatní jsme přesně věděli, co tím myslí."

Tato kniha nás přesvědčí o tom, že komu se podařilo vytvořit si rovnocenný vztah, nepovažuje kočky jen za pouhé čtvernožce, ale vidí v nich bytosti, které obohacují náš život a dávají nám poznat skutečný a čistý cit, který rozhodně není samozřejmostí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ANNA ANNA | 21. dubna 2014 v 10:10 | Reagovat

Je to krásná kniha mám ji doma , ale smutná . :-)

2 Lenka Lenka | 18. listopadu 2016 v 18:50 | Reagovat

Nemá někdo knížku na prodej ? :-)

3 Lenka Lenka | 18. listopadu 2016 v 18:51 | Reagovat

piště kdyžtak na email lenas.beruska@atlas.cz.. Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.